> Věnováno všem, kteří ještě nezradili <
SOS - Stráž obrany státu
Menu
Facebook
Počítadlo
Online: 1
Dnes: 7
Včera: 17
Celkem: 21996

III. Jak na to

1)  Realizace našich záměrů
 
Vychází především z faktu, že občan, který občansky sám prosazuje vymáhání zákonnosti, musí tak činit v souladu se všemi právními předpisy a nesmí být společnosti a potažmo zájmu vlastní věci, nebezpečný jakýmkoli extrémním politickým názorem, nebo chováním, popírajícím principy demokratické společnosti. Kdyby totiž někoho například napadlo vystřelit si na hranících po „uprchlíkovy“, je to přesně ten typ, který by mohl být dokonalým islamistou, protože pohrdání právním řádem daného státu a neúcta k lidskému životu je pro takového člověka typická. Podobní budou naším cílem, nikoli společníky.
 
 2) Základní manuál člena SOS

1. Kdo je členem SOS
Člen SOS je osoba která dobrovolně přijala členství v SOS, je ztotožněna s jejími zásadami a plní úkoly v prostoru státní hranice při vymáhání dodržování zákonnosti na občanském principu.
Může se jím stát každý plnoletý občan, kterému nebyla soudně omezena svéprávnost,  který je trestně bezúhonný a zdravotně způsobilý k několikadennímu nepřetržitému pobytu a pohybu ve volném terénu za všech klimatických podmínek.
Svou činnost vykonává člen SOS dobrovolně, ve svém volném čase a bez nároku na finanční odměnu.Člen SOS funguje na čistě dobrovolné bázi a na principu občanské výpomoci.
Jedná se o dobrovolníka bez speciální certifikace, který by měl vykonávat jen činnosti, k jejichž provádění byl řádně vyškolen a jimiž nebude ohrožovat život, zdraví, majetek a další chráněné zájmy nebo práva svá nebo jiných osob.
Činnost člena SOS nemá nahrazovat práci Policie ČR ani obecní policie, takový dobrovolník nemá zasahovat více, než jakýkoliv „řadový“ občan.
Podstatou činnosti člena SOS je prevence, nikoliv represe.
Silnou stránkou člena SOS je komunikace, role informovaného občana, který je schopen efektivně komunikovat s ostatními občany i orgány veřejné správy, působit preventivně; měl by přispět ke zlepšení a zprostředkování komunikace mezi veřejností, Policií ČR a samosprávou.

 2. Právní postavení, podmínky a limity činnosti členů SOS jako dobrovolníků
Člen SOS není ve smyslu § 127 trestního zákoníku úřední osobou, není vybaven donucovacími prostředky a nemá žádná zvláštní oprávnění. Tito dobrovolníci nemohou nahradit strážníky obecní policie a už vůbec ne příslušníky Policie ČR. Jejich největší předností jsou získané znalosti a dovednosti, neformální autorita a především schopnost oslovit, zaujmout, získat ostatní osobním příkladem.
Členové SOS nejsou dobrovolníky ve smyslu zákona o dobrovolnické službě, neboť rozsah a zaměření jejich činnosti je odlišné od předmětu právní úpravy tohoto zákona a především tito dobrovolníci nevykonávají „službu“ na základě žádné smlouvy, která by byla uzavřená s vysílající (nevládní neziskovou) organizací, nebo obcí.
Členy  SOS  nelze v žádném případě zaměňovat s osobami, které působí na pozici asistentů prevence kriminality.
Čl. 20 odst. 1 Listiny základních práv a svobod uvádí: Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. Členové SOS jsou občané dobrovolně organizovaní za účelem:
- dosažení nebo udržení veřejně prospěšného cíle
- pomoci jiným občanům
Ve své podstatě je činnost takových dobrovolníků vykonávána na základě čl. 2 odst. 4 Ústavy ČR („co není zakázáno, je dovoleno“). Dobrovolníci případně též využívají své právo svobodně se sdružovat (čl. 20 Listiny základních práv a svobod). Takové sdružování nelze žádným zákonným způsobem regulovat a ani zakázat. Jedná se o občanskou iniciativu bez přímého zasahování ze strany státu.
 Činnost člena SOS není vykonávána v pracovním nebo obdobném poměru k obci nebo jinému správnímu orgánu.
 Členové SOS za svou činnost nepobírají žádnou formu mzdy ani finanční odměnu. Jejich práce ve prospěch ostatních občanů může být odměněna pouze symbolicky a nemateriálně.
Členové SOS jako dobrovolníci nemají z titulu své „funkce“ žádné zvláštní pravomoci. Mohou jednat v mezích práv daných všem občanům. Udělení zvláštních oprávnění není možné získat žádným rozhodnutím obce ani jiného správního orgánu.
Zejména nemají právo:
a) požadovat prokázání totožnosti osob,
b) požadovat vysvětlení,
c) vykonávat osobní prohlídku ani prohlídku osoby (podle zákona o Policii ČR),
d) nahlížet do tašek a zavazadel,
e) zastavovat motorová i nemotorová vozidla mimo přechodů pro chodce bez příslušného pověření podle zákona o silničním provozu,
f) vstupovat bez svolení oprávněného uživatele do bytových nebo nebytových prostor nebo na pozemky,
g) udělovat jiným osobám závazné pokyny jakékoliv povahy,
h) vykázat osoby z místa,
i) přikázat osobám, aby setrvaly na místě,
Členové SOS stejně jako všichni občané ve smyslu občanské povinnosti mají právo:
a) upozorňovat příslušné orgány na porušení právního řádu a při podezření páchání trestní činnosti podávat trestní oznámení orgánům činným v trestním řízení,
b) přivolat Policii ČR nebo obecní policii na místo spáchání přestupku nebo trestného činu,
c) pohybovat se v katastru obce a zjišťovat, zda nedochází či nedošlo ke spáchání protiprávní činnosti,
d) zadržet pachatele trestného činu, za podmínek uvedených v ustanovení § 76 odst. 2 trestního řádu, tedy na místě spáchání trestného činu nebo,
 e) bránit se proti pachateli trestného činu nebo přestupku v mezích nutné obrany,
f) zabránit trestnému činu, přestupku nebo vzniku škody nebo jiné újmy zejména na životě, zdraví nebo majetku v rámci krajní nouze.
Poznámky:
K možnosti zadržení pachatele přestupku nebo jiného protiprávního jednání v rámci nutné  obrany viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 9. 2010, čj. 1 As 34/2010 – 73.
 § 76 odst. 2 trestního řádu: Osobní svobodu osoby, která byla přistižena při trestném činu nebo bezprostředně poté, smí omezit kdokoli, pokud je to nutné ke zjištění její totožnosti, k zamezení útěku nebo k zajištění důkazů. Je však povinen tuto osobu předat ihned policejnímu orgánu; příslušníka ozbrojených sil může též předat nejbližšímu útvaru ozbrojených sil nebo správci posádky. Nelze-li takovou osobu ihned předat, je třeba některému z uvedených orgánů omezení osobní svobody bez odkladu oznámit.
 § 29 odst. 1, 2 trestního zákoníku uvádí - Nutná obrana
(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.
 § 28 odst. 1, 2 trestního zákoníku - Krajní nouze
 (1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.
(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
§ 2 odst. 2 zákona o přestupcích:
Přestupkem není jednání, jímž někdo odvrací
a) přiměřeným způsobem přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný zákonem nebo
b) nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému zákonem, jestliže tímto jednáním nebyl způsoben zřejmě stejně závažný následek než ten, který hrozil, a toto nebezpečí nebylo možno v dané situaci odvrátit jinak. bezprostředně po spáchání činu, je-li to nutné ke zjištění totožnosti pachatele, k zamezení jeho útěku nebo zajištění důkazu;lze pachatele zadržet, zadržená osoba musí být ihned předána policejním orgánům,
K výše uvedenému však upozorňujeme, že ačkoliv zadržení pachatele a zákrok proti pachateli trestného činu nebo přestupku jsou právem každého občana, jedná se o potenciálně nebezpečnou činnost, ke které jsou speciálně povoláni příslušníci Policie ČR a strážníci obecní policie, kteří disponují i potřebným technickým vybavením a prošli výcvikem. Dobrovolník může být vystaven zvýšenému nebezpečí napadení v případě, že zasáhne jako občan bez pravomocí a ochrany institutu úřední osoby. Hlavním účelem členů SOS proto má být prevence. Pomoc napadeným osobám a přímé zasahování proti trestné činnosti provádí za zcela výjimečných situacích, kdy jde zejména o ochranu života a zdraví.

3)  Koncepce činnosti SOS

Základní stavební buňkou naší činnosti je samostatná tříčlenná (výjimečně dvoučlenná) hlídka, většinou pozorovací, která monitoruje přidělený pozorovací sektor (skrytě, nebo s odstupem od předpokládaných tras) a podává standardizované hlášení nejen o počtech a pohybu objektů, ale i o specifických znacích skupiny, nebo jednotlivce, o předpokládaném směru dalšího pohybu a rizikovosti v chování objektů. Případně může podávat další doplňující vyžádané informace.
Objevení a zadržení ilegálních migrantů na našem území, na základě takových údajů, má za následek především průnik informace do jejich širší komunity, či organizace, v tom smyslu, že daný směr je neprůchodný. To samozřejmě zvyšuje nepropustnost hranice, počet zadržených osob, které nelegálně překročily státní hranici a bezprostředně poté mohou být vráceny zpět do přeshraničního státu.
Jen několik málo lidí z okruhu naší skupiny SOS Preppers je schopno do konce tohoto roku a případně dříve, připravit a vycvičit  asi padesát dobrovolníků, kteří asi v deseti hlídkách s jednou rotací budou v kritickém čase nepřetržitě působit na státní hranici minimálně 8 – 9 dnů.
Pokud by státní správa a Policie ČR byla schopna, třeba i nesystémově, začlenit tyto hlídky do ostrahy hranic, fakticky může  v kritickém čase ušetřit na 8 – 9 dnů 25 policistů, což je už slušná zásahová jednotka. Podle zveřejněných čísel o finančních nákladech na 30 dnů činnosti 3655 policistů ( kteří mají být nasazeni k uzavření hranice), které výše uvádíme přímo z policejních zdrojů, se jedná o úsporu nejméně 450 000 kč. Každý dobrovolník tak ušetří státní kase 9000 kč. Samozřejmě tu jde hlavně o uvolněné policisty, kteří mohou být nasazeni daleko efektivněji. Pokud by takových skupin SOS vzniklo po republice třeba sto, tedy přihlásilo se k SOS asi 5000 dobrovolníků, což je vzhledem k poměrně vysokým nárokům na členy SOS asi v daném čase možné maximum, posílili by výkon pohraniční služby Policie ČR o ušetřených 750 policistů na celý měsíc. To jsou zcela reálné kvantifikace, navíc s potencionální úsporou 45 450 000 kč.
Protože však musíme počítat se vším, může se přihodit, že policie, nebo stát, naší pomoc odmítnou. Nesystémovost opatření, obavy z „xenofobních nálad“…, výmluv mohou mít místo dobrovolníků také tisíce. V takovém případě počítáme s variantou samostatného nasazení nezávisle na státní správě a policii. Na základě vlastních zjištěných  poznatků přímo na hranici, budeme podávat stovky, možná tisíce, oznámení na Policii ČR a díky vlastní precizně zpracované metodice administrativy a evidence, budeme po policejních orgánech vyžadovat, aby konaly v každé jednotlivé věci. Pokud se tak nestane, bude odpovědným funkcionářům velmi horko a to nejen na okresních ředitelstvích, nebo krajských správách. Policie si tak alespoň vytvoří hezkou zpětnou vazbu na veřejnost, která bude jejím aktivním popoháněčem.
 Protože se však v této zemi musí počítat ale úplně se vším, může se přihodit, že naše vláda zcela rezignuje na ostrahu i ochranu hranic. Pak naše hlídky budou takovou situaci dokumentovat, aktuálně vlastním informačním tokem informovat veřejnost a budou sbírat důkazy, které vládu budou veřejně usvědčovat z porušování zákonnosti a ze zrady našich národních zájmů.
Čím více nás bude, čím více bude vznikat samostatných skupin Stráže obrany státu s jednotnou metodikou a koordinací své činnosti, tím větší bude náš tlak na státní exekutivu a politickou reprezentaci naší země. O to větší pak máme šanci na udržení nepropustnosti naší státní hranice i při extrémně velké migrační vlně. Je to výzva k eliminaci dosud  největšího bezpečnostního rizika,  jakému za svojí existenci Česká republika kdy čelila.

4) Organizace a řízení SOS

1. Organizační celky na operační úrovni a jednotky na taktické úrovni
a) Skupina má analogii ve vojenském útvaru. Skupina však nemá velitele, ani jeho štáb a je řízena pouze operačně. To v praxi znamená, že skupina jako nejvyšší samostatný organizační celek má přesně již předem stanovený úkol a rozmístění na hranici, který se kolektivně za přispění prakticky všech členů zpracovává v dokumentu „organizační nařízení“ (po předchozí rozvaze, návrhu, rekognoskaci v terénu a nácviku zaujmutí pozice). Na základě okolností a trendů vývoje krizové situace po širší poradě operační řídící skupiny a jeho zástupce aktivují „plán vyrozumění“ a v souladu s tím i „plán svozu na shromaždiště“,  řídí,  vyhodnocují funkčnost procesu a případné nedostatky celého procesu korigují. Dále přijímají hlášení od velitelů na taktickém stupni, kteří na shromaždišti řídí rozvinutí a postupně podávají další pravidelná a situační hlášení. Zpracovávají souhrnné informace do konečné podoby „svodky“ a poskytují jednotkám informační podporu.
Operační plánování může mít i podobu přesné koordinace přímo s Policií ČR, kde některé operační činnosti policie přebírá, pokud se podaří předem realizovat součinnostní dohovory.
Jednotlivé samostatné skupiny koordinují pouze rozmístění na dohodnutých úsecích hranice a v místě případného dotyku skupin řeší součinnost pouze sousedící družstva, nebo hlídky jednotlivých skupin.
Skupina se skládá ze dvou až tří podskupin a celkově má 26 – 110 členů SOS.
Podle variant operačních plánů může být v extrémní situaci nasazena postupně celá, nebo zpravidla ve dvou až třech sledech, které na pozicích rotují.

 b) Podskupina má analogii ve vojenské jednotce rota. Podskupina rovněž nemá velitele a je rovněž samostatným, tentokrát nejnižším organizačním celkem. Podskupinu řídí operační řídící podskupiny a jeho zástupce v souladu s pokyny a operačními plány operačního řídícího skupiny a jeho zástupce. Samostatně nasazené podskupině může operativně velet jako jednotce určený velitel ve funkci instruktor, který jinak podskupině velí při její přípravě a výcviku. Při nasazení pak obvykle plní i funkci operačního řídícího podskupiny a případně koordinátora pro součinnost například s policií, nebo orgány státní správy.
Podskupina se skládá ze dvou až tří družstev a celkově má 12 – 36 členů SOS.
Podle variant operačních plánů může být podskupina nasazena jako prvosledová (pohotovostní), druhosledová (pro rotaci), nebo záložní (doplňovací, či pro rotaci třetího sledu).

 c) Družstvo nemá analogii ve vojenské jednotce četa. Je to plnohodnotné družstvo, pravidelná jednotka se stálým personálním stavem, opravdová rodina „sosáků“, kde každý člen SOS zná všechny své kamarády. Družstvu velí velitel družstva a zástupce velitele družstva. Jejich nedílná velitelská pravomoc je neformální, založená na přirozené autoritě a jejich osobních schopnostech a vlastnostech.  Družstvo ve vztahu ke svým úkolům i ve vztazích mezi sebou vychází ze slavných tradic předválečných obránců Československé republiky – Stráže obrany státu.
Družstvo se skládá ze dvou až čtyř hlídek a celkově má 6 – 12 členů SOS.
Podle variant operačních plánů, nebo na základě operativního velení velitele podskupiny, či operačního řídícího podskupiny, nebo jeho zástupce, může být družstvo nasazeno samostatně a pouze k monitorování státní hranice a přilehlého prostoru. Tedy k pozorování určených objektů a prostorů na hranici, kde členové družstva sledují pohyb, jednání a chování osob, případně vozidel a jejich posádek a vyhodnocují z této činnosti závěry pro další postup a hlášení směrem ke svému velení, nebo operačnímu řízení svojí podskupiny. Při plnění těchto úkolů musí být členům družstva zabezpečený dostatečný odstup, ochrana, nebo krytí, aby nemohlo dojít k bezprostřednímu kontaktu s potencionálními pachateli trestné, či přestupkové činnosti a jejich skupinami.

d) Hlídka má analogii ve vojenské jednotce moderního typu sekce družstva. Je to nejmenší pravidelná jednotka se stálým personálním stavem, kde členové hlídky jsou opravdově sobě bratr bratrem. Hlídce velí velitel hlídky, který má svého zástupce.
Hlídka se skládá výjimečně ze dvou zkušených členů SOS, zpravidla má tři členy SOS, výjimečně čtyři členy SOS
Podle variant operačních plánů, nebo na základě operativního velení velitele družstva, nebo jeho zástupce, může být nasazena pouze jako celek k plnění společného úkolu v jednom místě. Může plnit úkoly statické pozorovací hlídky, pátrací hlídky, nebo operativní hlídky za přesně vymezených podmínek daných interním metodickým pokynem a taktickými postupy pro plnění takových úkolů. Hlídka může být výjimečně motorizovaná, pokud se může v kontrolovaném prostoru pohybovat v souladu s dopravními předpisy. Teoreticky může být v sestavě hlídky i školený psovod se psem, který je určen k ochraně hlídky, nebo k pátrání, aniž by přitom jakkoli ohrozil cizí nezúčastněnou osobu. Hlídka může také samostatně obsluhovat různá technická zařízení, jako například přístroje pro noční vidění (speciální noční hlídka), či dokonce drony s  kamerovým systémem (speciální pátrací a dokumentační hlídka), nebo fungovat jako speciální zpravodajská dokumentační hlídka, která je schopná profesionálně zaznamenat různé události zásadního významu. I tyto hlídky se řídí zvláštní metodikou, aby jejich činnost byla bezpečná pro členy i techniku a byla vedena v souladu s právními předpisy, které takovou činnost upravují.
 
2. Funkce jednotlivých členů na taktické a operační úrovni
 Funkce jednotlivých členů se dělí na funkce základní – pozorovatel a zástupce velitele hlídky, funkce velitelské – velitel hlídky, zástupce velitele družstva, velitel družstva a instruktor, funkce operačně řídící – zástupce operačně řídícího podskupiny, operačně řídící podskupiny, zástupce operačně řídícího skupiny a operačně řídící skupiny.
Funkce jsou odstupňovány podle tzv. služebního stáří členů SOS, což je doba, po kterou získávali členové pro SOS využitelné zkušenosti, znalosti, dovednosti a návyky v různých oborech zájmové, profesní a služební činnosti, kde rozhodující je aktuální stav těchto potřebných vlastností, nebo takové vlastnosti speciální, tvořící předpoklady pro kvalitní výkon ve funkci, do které byl jako uchazeč o člena SOS zařazen. Další postup je v průběhu členství možný na základě zvyšování osobní a odborné kvality. Do funkce se nezařazuje na základě zásluhovosti. Speciální odměnou a uznáním je přidělení čestného osobního čísla, kde pro tyto účely jsou ponechány pořadová čísla přidělovaných osobních čísel jedna až sto. Pro člena SOS je nejvyšším uznáním a odměnou kopie odznaku Stráž obrany státu nošená československými příslušníky SOS,  odstupňovaná podle původního služebního předpisu SOS G-XI-2  a jeho alpakových variant.  Nedílná velitelská pravomoc velitelských funkcí je neformální, založená na přirozené autoritě a osobních schopnostech a vlastnostech velitele. Kázeňská pravomoc velitelů je následující: velitel hlídky navrhuje veliteli družstva dočasné pozastavení členství člena, který se dopustil přestupku. Velitel družstva rozhoduje o dočasné pozastavení členství člena, který se dopustil přestupku a navrhuje vyloučení člena, který se dopustil závažného přestupku, nebo porušení zákona. Instruktor pak rozhoduje o vyloučení člena, který se dopustil závažného přestupku, nebo porušení zákona. Rozhodnutí jednotlivých velitelů může přezkoumat „čestný soud“, což je kolektivní orgán složený z členů družstva, kde potrestaný je, nebo byl zařazen. Rozhodnutí čestného soudu má nejvyšší účinnost v kázeňské pravomoci velitelů a může též obsahovat jiný symbolický trest, pokud je potrestaný uznán jako vinný.

 a) Pozorovatel - služebně nejmladší v rámci hlídky.
b) Zástupce velitele hlídky – vykonává funkci velitele hlídky na základě pověření velitele družstva, nebo na příkaz vlastního velitele hlídky. Tímto přechází na velitelskou funkci.
c) Velitel hlídky – samostatně rozhoduje a velí hlídce především v situaci jejího ohrožení. Odpovídá za plnění úkolů velitele družstva a jeho zástupce, předává na stupeň družstva určené a činností hlídky zjištěné informace a úkoluje členy svojí hlídky.
d) Zástupce velitele družstva – plní úkoly velitele družstva a aktivně pomáhá v řízení a organizaci svojí jednotky. Vykonává funkci velitele družstva na základě pověření instruktora, nebo na příkaz vlastního velitele družstva.
e) Velitel družstva - samostatně rozhoduje a velí družstvu především v situaci jejího ohrožení, nebo pokud to vyžaduje situace jednotlivých hlídek při plnění jejich úkolů. Odpovídá za plnění úkolů instruktora, nebo operačně řídícího podskupiny a jeho zástupce, předává na operační stupeň podskupiny určené a činností družstva zjištěné informace, zpracovává na jejich základě souhrnnou zprávu a úkoluje členy svého družstva, především svého zástupce a velitele hlídek.
f) Instruktor – odpovídá především za přípravu a výcvik družstev a hlídek svojí podskupiny. Přípravu a výcvik podskupiny řídí s pomocí svých velitelů družstev, jejich zástupců a velitelů hlídek. Samostatně rozhoduje a velí družstvům  především v situaci jejich ohrožení, nebo pokud to vyžaduje situace jednotlivých družstev při plnění jejich úkolů, pokud je jeho podskupina samostatně nasazená jako taktická jednotka. Jinak podskupinu řídí operační řídící podskupiny a jeho zástupce v souladu s pokyny a operačními plány operačního řídícího skupiny a jeho zástupce. Při samostatném nasazení odpovídá za plnění úkolů operačně řídícího skupiny a jeho zástupce, předává na operační stupeň skupiny určené a činností družstev zjištěné a zpracované souhrnné zprávy, sám zpracovává na jejich základě souhrnnou informaci a situační zprávu, úkoluje velitele družstev a případně vykonává i funkci koordinátora pro součinnost například s policií, nebo orgány státní správy.
g) Operačně řídící podskupiny - podskupinu řídí operační řídící podskupiny a jeho zástupce v souladu s pokyny a operačními plány operačního řídícího skupiny a jeho zástupce.
h) Operačně řídící skupiny - skupinu řídí operační řídící skupiny a jeho zástupce v souladu s operačními plány operačního řídícího skupiny a organizačního nařízení skupiny.
 
5)  Metodické pokyny a taktické postupy pro plnění úkolů v prostoru státní hranice

Metodické pokyny a taktické postupy pro plnění úkolů v prostoru státní hranice nebudou z taktických důvodů zveřejněné, až na metodický pokyn k základní výstroji a dalšímu materiálu potřebnému pro činnost v poli a výdrž v situaci bivakování za možných extrémních klimatických podmínek po dobu 4 – 5 dnů bez logistického zabezpečení. Informace k předepsané základní výstroji a materiálu budou součástí pozvánky na základní přípravu a výcvik. Zmiňované další pokyny a postupy jsou součástí plánu přípravy a výcviku, kdy první teoretická příprava a komplexní praktické cvičení (základní příprava a výcvik) se předběžně plánuje na termín květen až červen 2016.   
 
 6)  Symbolika a označení dobrovolníků SOS
 


1. Rukávová identifikační páska – povinný prvek označení člena SOS na levém rukávě.
 Rukávová identifikační páska je bílá, nejlépe reflexní. Prakticky označuje státní příslušnost a příslušnost k Stráži obrany státu. Pod znakem rukávové pásky je osobní číslo ve tvaru XXXX (pořadové číslo členství) / X (číslo funkce: 0-9 podle kapitoly IV-4.2) / X (číslo podskupiny) X (velké písmeno označující skupinu) – například: 0151/1/1A, padesátý první přihlášený člen, zařazený na funkci zástupce velitele hlídky, první podskupina naší zakládající skupiny „A“.
Znak na rukávové pásce má barevnou státní vlajku  na černém podkladu, písmena SOS jsou ve zlatém provedení. Osobní číslo se dopisuje černou barvou na textil v předepsaném tvaru číslicemi, lomítky a velkým písmenem o velikosti na výšku     2 cm.

2. Doplňkové osobní číslo – nepovinný prvek označení člena SOS.
Doplňkové osobní číslo doplňuje rukávový znak s domovenkou o osobní číslo v předepsaném tvaru (o velikosti na výšku 1,5 cm), kterému jsou předřazeny velká písmena SOS (o velikosti na výšku 2 cm). Doplňkové osobní číslo se píše černou barvou na textil na pásku 2,5 cm širokou (zpravidla suchý zip), která je umístěna nad pravou náprsní kapsou.

 3. Doplňkový funkční štítek -  nepovinný prvek označení člena SOS.
Doplňkový funkční štítek doplňuje rukávový znak s domovenkou o označení funkce, do které byl člen SOS zařazen. Jedná se o základní funkci zástupce velitele hlídky a všechny velitelské funkce (ostatní funkce nemají toto označení). Označení na štítku je nadřazeno údaji o čísle funkce v osobním čísle. Je zpravidla vyšitý zlatou barvou na černé podložce o rozměrech 4 x 7 cm dle předlohy (jsou možné i varianty zelený podklad, černé označení) a nosí se zpravidla nad doplňkovým osobním číslem (možné umístění na náramenících, límcových výložkách, nebo na hrudní výložce – podle druhu nošené polní uniformy).

 4. Rukávový znak s domovenkou - nepovinný prvek označení člena SOS.
 Obrys znaku tvoří stylizovaná husitská pavéza symbolizující národní tradici vzdoru proti cizímu útlaku. Symbolika meče a chodského čaganu je převzatá z původní symboliky ve znaku československé Stráže obrany státu. Zkratka názvu z písmen SOS na znaku a plný název na domovence pak informuje o významu běžně používaných písmen zkratky SOS. Znak s domovenkou je vyšitý v polních barvách zelené a černé. Nosí se na pravém rukávě.

5. Pravidla pro nošení prvků označení člena SOS:
a) všechny prvky lze nosit podle příslušného umístění na kabátě, bundě, blůze, nebo košili najednou.
b) rukávová identifikační páska je povinný identifikační prvek pro všechny členy SOS, každý člen SOS je povinný ji vždy nosit při plnění úkolu, zejména při styku s cizími osobami, nebo členy SOS z jiných jednotek, na odloučeném pracovišti svojí jednotky, nebo při plnění operativních úkolů je povinen ji mít při sobě,
c) rukávový znak s domovenkou vyjadřuje příslušnost k SOS a ve spojení s doplňkovým osobním číslem může nahradit rukávovou identifikační pásku, nošení těchto prvků ale nezbavuje člena SOS mít vždy rukávovou identifikační pásku při plnění úkolů při sobě,
d) rukávový znak s domovenkou se musí používat společně, kdy domovenka je umístěna nad rukávovým znakem, doplňkové osobní číslo lze nosit i samostatně jako orientační krycí jmenovku.

Pokračování ->
Novinkovač
Zadejte svou adresu pro odebírání informací o novinkách a slevách.
Informace
Děkujeme Vám za návštěvu. Stránky jsou v záběhu.
Nahoru Tisknout
 © 2016 SOS
SOS - Stráž obrany státu